Rozhovor s Ivou Svobodovou

Připomíná vám to něco?

Chodíte do svého oblíbeného jógového centra, na svoji oblíbenou lekci, máte oblíbenou lektorku nebo lektora a občas byste se jich na něco zeptali?

Snad pocit, že nechcete vypadat zvědavě nebo máte dojem, že by na vás neměli čas nebo vám to nedovolí obyčejný strach, se nakonec nezeptáte vůbec nic…

Ráda to tady a teď udělám za vás a o rozhovory se v průběhu příštích měsíců s vámi podělím.

Je jen na vás, zda si k tomu zapálíte voňavou svíčku, dáte si šálek oblíbeného čaje nebo kávy, zachumláte se pod hřejivý pléd a jednoduše si to užijete 😊

Zvu vás tedy do zákulisí lektorky Ivy Svobodové

IVI, proč jsi začala cvičit jógu a kde jsi se s ní prvně setkala?

Mou motivací byly problémy s páteří spojené se sedavým zaměstnáním (bolesti beder). Vzpomínám si, že nedlouho před první lekcí jógy jsem měla zablokovanou krční páteř tak, že jsem ani nebyla schopná vstát z postele. To mě v mých 24 letech dost vyděsilo. Myslím, že jsem to potřebovala a moc mi to pomohlo si uvědomit význam pravidelného cvičení.

První setkání jsem měla s powerjógou ještě za dob studií na vysoké. Ta mi tehdy vůbec nesedla. Až v roce 2005 jsem začala chodit po prázdninách na cvičení k Jance Kvapilové. To se mi moc líbilo. Jsem vděčná kamarádce, že mě tehdy vzala s sebou.

Co pro tebe znamená Jóga?

Jóga je nyní nedílnou součástí mé životní cesty. Beru ji jako dobrého přítele, který mi pomáhá se udržet v kondici a pracovat také se svou myslí. Věnovat se jí, bylo jedno z nejlepších rozhodnutí, které jsem ve svém životě udělala. Ještě významnějším rozhodnutím pro mě bylo věnovat se buddhistické meditaci. Ta se s jógou výborně doplňuje. Stále prohlubuji schopnost porozumět svému tělu a mysli díky obojímu.

Kdo ti nejvíce utkvěl v srdci jako zdroj inspirace?

Ze cvičitelů to byla právě Janka Kvapilová, ke které jsem dlouhou dobu chodila a byla naprosto spokojená. Její lekce byly vždy pestré a zábavné a cítila jsem se po nich skvěle. Kromě toho mě vždy inspirovala svým otevřeným a srdečným přístupem k lidem. Jsem moc ráda, že se z nás staly kamarádky a ještě víc, že mě ponoukla k lektorování.

Druhou osobou, která mě ovlivnila asi ještě víc, byla má babička Anežka. Byla to prostá vesnická žena, ale její srdce bylo velmi široké a plné čisté lásky ke všem lidem.

Jaká byla nejhezčí reakce na některou z tvých lekcí?

Asi nejvíc mě potěšil spontánní potlesk, který jsem nečekala. Nejvíc si ale vážím toho, když mi někdo řekne, že opravdu cítí dlouhodobě účinky cvičení a přestaly jej bolet záda.

V čem ti jóga pomáhá v běžném životě?

Myslím, že mi pomáhá jej vůbec fyzicky zvládat. Mám dvě malé děti a po nocích pracuji, takže tělo dostává zabrat dlouhým stáním u vaření i sezením u počítače.

V poslední době se také díky józe stále zlepšuji v pozorování svého těla. Postupně odbourávám chybné stereotypy v jeho držení i při pohybu a snažím se je nahrazovat novými. Velmi mi v tom pomohl kurz Jógy Brno, který jsem teď dokončila.

Co ti dělá radost a co je pro tebe smyls?

Největší radost mi nyní dělají mé dvě malé děti (Vašík, 5 let a Bětuška, 2,5 roku). Je neuvěřitelné, jak rychle se člověk dokáže vyvíjet a dělat pokroky. Fascinuje mě také radost, kterou dokáží prožívat z každé maličkosti, a také čistá podoba chtění, kterou u nich pozoruji.

Radost mi dělá kromě toho příjemný rozhovor s dospělými, takový ten niterný ze srdce k srdci. Přála bych si jich zažívat více. Ale nějak se mi v tomto ohledu nedostává volného času. Jako pracující maminka pořád někam spěchám a asi to nebude lepší. J

Velmi smysluplné mi přijde také vedení cvičení. Je to asi ta nejlepší práce, jaké jsem se kdy věnovala.

Posloucháš svoji intuici?

Tahle otázka je u mě trefou do černého, jak se říká. Pořád na tom pracuji, abych svou intuici přijala a rozvíjela. Dost často u mě spíše vládne rozum. Občas se mi stalo, že jsem se rozhodla pouze na jeho základě, ač mi „srdce“ říkalo něco jiného a výsledkem bylo silné utrpení. Naštěstí v životě je šance všechno změnit, když k tomu máte odvahu.

Čeho si nejvíce ceníš v přátelství?

Možnosti být otevřený a upřímný v rozhovoru. Málokomu člověk může anebo si troufne sdělit vše včetně nejniternějších obav nebo pochyb. Chce to čas i důvěru. Mám jednu velice dobrou kamarádku, která je úžasně dobrá v naslouchání. Ale ještě lepší je v kladení těch správných otázek. Takových, které mě přinutily se nad sebou opravdu zamyslet a vnitřně se posunout. Myslím, že právě v přátelství je důležité, aby člověk nebyl jen „kývač“ ale dokázal projevit i to, když nad něčím pochybuje nebo s něčím nesouhlasí. Pozná tak lépe toho druhého a také sám sebe.

Co dělá tvůj život krásným?

Krásu a radost ze života si neseme dle mě každý ve svém srdci. Pro mě je krásné, když můžu v sobě pěstovat lásku ke všem bytostem. Každodenně ke svým dětem i k muži, ale i k ostatním lidem. Činí mi velikou radost tuto lásku projevit – úsměvem, společnými chvílemi, péčí i praktickou pomocí.

Před pár dny jsem vedla ještě s jednou neznámou slečnou jednoho opilého pána s berlí na tramvaj. Bez nás by se neudržel na nohou. Pak se tam zjevil muž, který jej naštěstí do cílové destinace odvezl autem. Myslím, že by do mhd ani nedokázal sám nastoupit, venku by ale určitě prochladl. Bylo nás víc, kteří jsme mu spontánně pomáhali, bez předsudků a očekávání. Byly to krásné chvíle i pocit sounáležitosti.

Mám i „svou“ metodu, jak tuto lásku v sobě prohlubovat a dále rozvíjet.

Jaké životní motto je ti nejblíž?

V současné době se učím důvěře a vlastně také vyrovnanosti v životě. Učím se přijímat to, co přichází a mít důvěru v sebe, že vše hravě zvládnu. Pro perfekcionalistu s přílišným pocitem odpovědnosti to vůbec není snadné. J A právě tento sklon se nyní snažím oslabit.

Nedávno jsem našla citát, který to vyjadřuje trošku z jiného úhlu pohledu a moc se mi líbí.

„Největší chybu co můžeme udělat, je neustále se bát, že nějakou chybu uděláme.“

Děkuji za milé setkání a inspirující rozhovor.

Jitka Šínová

… z mého vnitřního zákulisí…

Do této drobné a dovolím si říct nenápadné lektorky bych vůbec neřekla, že před lety byla takový workoholik, jak sama o sobě řekla. Její klidné vyprávění o józe, budhistické meditaci nebo životě, bylo i pro mě samotnou velmi inspirující. Uvědomila jsem si, jak důležitá „role“ lektorky jógy pro začátečníky vlastně je. Ruku na srdce, (taky jsem kdysi začínala) většina začínajících se rozhoduje nejen na základě toho, zda mu cvičení vyhovuje či ne, ale taky jestli mu „sedí“ právě lektorka. Jsem si jistá, že také díky skromnosti, radosti a lásce, kterou dokáže kolem sebe šířit a nic za to nečeká, má Iva svoje kurzy obsazené. Jsem vděčná, že jsem mohla strávit čas nad lahodným čajíkem, právě s tak milým člověkem, jakým Iva je.

Redaktorka Jitka Šínová

Pracuje v nakladatelství a více jak 10 let se věnuje józe, která se stala přirozenou součástí jejího života.

Ve volném čase medituje, cestuje, čte, píše články, je kreativní a jednou by se ráda vrátila k oblíbenému malování.

Baví ji pečení muffinů, se zájmem si s ní popovídáte nejen o vaření, ale o všech životních situacích, v kavárně nebo u dobrého piva.

Má ráda módu, kterou ale bere s nadčasovou lehkostí a zůstává vždy sama sebou.

Je věčnou optimistkou, se smyslem pro humor a její celoživotní motto je: v jednoduchosti je krása.

Za všech okolností se na ni můžete spolehnout a nejčastěji ji zastihnete s upřímným úsměvem od ucha k uchu.