Volání ne divočiny, ale ostrova

aneb „Sama se sebou“ Mnozí z vás asi tušíte, jakého ostrova. Než se však k němu dostanu, tak tedy, co to bylo za volání, že z něj vznikl dokonce i článek. Vlastně vám odtud píšu. Je pozdní večerní čas, hvězdy…

aneb „Sama se sebou“ Mnozí z vás asi tušíte, jakého ostrova. Než se však k němu dostanu, tak tedy, co to bylo za volání, že z něj vznikl dokonce i článek. Vlastně vám odtud píšu. Je pozdní večerní čas, hvězdy…
Odkládala jsem dlouhatánský čas vysněnou cestu vlakem po Švýcarsku. Navíc měla být dárkem Dušanovi k padesátinám a splnit také můj sen. A proč ten odklad? Vždy mi vytanulo jasné stanovisko: „nedostupné, zamítnuto, draho“. Nějak z toho sešlo a mezitím pár…

Aneb zápisky z červeného deníku. Deník mi věnoval na narozeniny manžel Dušan, věděl, že si ráda zaznamenávám zážitky a pocity na svých cestách. Dlouho však ležel ladem, až jednoho dne, konečně našel své místo v batohu. „Jsem tady pro Tebe“, zněla slova…

aneb jaký byl náš jóga trek Vlastně mě tento počet inspiroval ke krátkému ohlédnutí se za putováním s jógou v krásném babím létě. Při stoupání do kopce mi vytanul humoristický román Karla Poláčka s totožným názvem a zároveň inspirace a chuť psát. Měla…

Hlasité vábení dálek mi začalo našeptávat. Kudy kam? Nečekala jsem, že jednou to zase bude komplikované, jako v této době prazvláštní. Už mám v šuplíku pár nápadů, které jsem tam zanechala na „lepší časy“ a rozhodla se. Tentokrát s parťačkou z tajči. Stáčím své plány na…

Myslím, že na tento okamžik jsem čekala. Sedím ve 12-ti hodinovém letu ze Singapuru do Athén a je mi zle. Dostala jsem rýmečku a naprostou svalovou slabost z všudypřítomné klimatizace. Pro mě, zvyklou na otevřené okno a čerstvý vzduch, spaní…

Vůně jara. Nechávám se jí tento rok opájet nějak sytěji, snad po zasmušilé zimě, které ve městech scházel sníh. Jarní vůně je tak svádivá. Můj muž se balí na seminář tajči, odjíždí ve středu, tentokrát beze mně, mám ještě odpolední…